Harrison RE, Page JS.
General Practice, National Health Service, Edinburgh, UK. rachelharrison@onetel.com
Cíle: Tato studie popisuje u pacientů procházejících kraniosakrálními ošetřeními , stav, ve kterém je léčba započata a důsledky léčby na jejich příznaky a jejich život.
Design: Byly zhodnoceny záznamy 157 pacientů léčených pomocí Upledgerovy kraniosakrální terapie (UCST). Sedmdesát tři (73) pacientů bylo léčeno pomocí deseti různých odborníků pracujících nezávisle a 84 pacientů léčil pouze jeden odborník pracující v rámci Národní zdravotní služby (NHS). Výsledky: Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od novorozenců do 68 let. Sedmdesát čtyři procent (74%) pacientů uvádí hodnotné zlepšení u jejich stávajícího problému. Šedesát sedm procent (67%) dále uvádí hodnotné zlepšení jejich celkového stavu a/nebo druhého zdravotního problému. Výsledky diagnostických skupin naznačují, že UCST je efektivní především u pacientů s bolestmi hlavy a migrénami, s bolestmi zad a šíje, u pacientů trpících úzkostí a depresemi, a u nedonošených kojenců. Sedmdesát procent (70%) pacientů užívajících léky jejich užívání snížilo nebo přerušilo a průměrná míra konsultací pacientů s jejich obvodním lékařem klesla o 60% během šesti měsíců následujících po léčbě.
Závěry: Studie naznačuje, že další výzkum UCST jako léčebné modality by byl hodnotný zejména pro výše zmíněné obtíže.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21214395
Castro-Sánchez AM, Matarán-Peñarrocha GA, Sánchez-Labraca N, Quesada-Rubio JM, Granero-Molina Moreno-Lorenzo C.
Department of Nursing and Physical Therapy, University of Almería, Spain. adelaid@ual.es
Cíle: Určit vliv kraniosakrální terapie na citlivá bolestivá místa a variabilitu srdečního tepu u pacientů s fibromyalgií.
Kontext: Fibromyalgie je rozšířená muskuloskeletální porucha spojovaná s rozsáhlou mechanickou citlivostí, únavou, neosvěžujícím spánkem, depresivními náladami, a všepostupující dysfunkcí autonomického nervového systému: tachykardií, posturální intolerancí, Raynaudovým fenoménem a průjmem.
Design: Randomizovaná kontrolovaná studie.
Sukjekty: Devadesát dva pacientů s fibromyalgií bylo náhodně přiděleno do skupiny s intervencí nebo s placebem.
Intervence: Pacienti procházeli léčbou po dobu dvaceti týdnů. Skupina s intervencí podstoupila kraniosakrální terapii a placebo skupina podstoupila falešnou léčbu odpojeným megnetoterapeutickým zařízením.
Hlavní opatření: Hladiny intenzity bolesti byly stanoveny zhodnocením bolestivých bodů a naměřením variability srdečního tepu pomocí 24 hodinového Holter monitoringu.
Výsledky: Po dvaceti týdnech léčby skupina s intervencí vykazovala významné snížení bolesti u třinácti z osmnácti bolestivých bodů (P<0.05). Ve skupině s intervencí byly pozorovány významné rozdíly v časové směrodatné odchylce segmentů RR, v průměrné kvadratické odchylce, standardní odchylce v časových úsecích RR a v a globálním dojmu klinického zlepšení oproti původním hodnotám. Ve skupině s placebem cvýše uvedené pozorováno nebylo. Po dvou měsících a po roce terapie, skupina s intervencí projevovala významné rozdíly oproti původním hodnotám u bolestivých bodů na levém týlu, levé dolní straně krku, u nadkloubního hrbolku a velkého trochanteru a významné rozdíly v časové standardní odchylce segmentů RR, v průměrné kvadratické odchylce, standardní odchylce v časových úsecích RR a v a globálním dojmu klinického zlepšení.
Závěr: Kraniosakrální terapie zlepšila symptomy střednědobé bolesti u pacientů s fibromyalgií.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20702514
Matarán-Peñarrocha GA, Castro-Sánchez AM, García GC, Moreno-Lorenzo C, Carreño TP, Zafra MD.
La Vega Sanitary District (Andalusian Health Public Service), Department of Physical Therapy, University of Granada, Spain.
Fibromyalgie je považována za kombinaci fyzického, psychologického a společenského postižení. Příčiny patologických mechanismů fibromyalgie doposud nejsou známy, ale fibromyalgie může vést ke snížené kvalitě života. Cílem této studie bylo analyzovat dopady kraniosakrální terapie na deprese, úzkost, a kvalitu života u pacientů s fibromyalgií trpících bolestmi. Byla provedena dlouhodobá dvojitě slepá experimentální klinická studie. Osmdesát čtyři pacientů diagnostikovaných fibromyalgií bylo náhodně přiděleno do skupiny s intervencí (kraniosakrální terapie) a placebo skupiny (simulovaná léčba odpojeným ultrazvukem). Léčba trvala po dobu 25 týdnů. Úzkost, bolest, kvalita spánku, deprese i kvalita života byly zjišťovány po deseti minutách (po skončení terapie), šesti měsících a jednom roce po skončení léčby. Úzkostné stavy a prvky úzkosti, bolest, kvalita života a Pittsburghův index kvality spánku byly významně vyšší ve skupině s intervencí oproti placebo skupině těsně po terapii a po šesti měsících uplynulých od poslední terapie. Po roční odezvě se však skupiny lišily pouze u Pittsburghova indexu kvality spánku.
Závěr: Léčba fibromyalgie pomocí kraniosakrální terapie přispívá k vylepšení úzkosti a kvality života u těchto pacientů.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19729492
Raviv G, Shefi S, Nizani D, Achiron A.
Urology Department, Sheba Medical Center, Tel Hashomer, Israel. gravivg@zahav.net.il
K prozkoumání, zda kraniosakrální terapie vylepšuje symptomy spodních močových cest u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Studie na reálné věkové skupině. Centrum pro ambulantně ošetřované pacienty s roztroušenou sklerózou v referenčním zdravotním centru. Praktická kraniosakrální terapie (CST). Změny u symptomů spodních močových cest, objemu rezidua po močení a kvality života. Pacienti z naší kliniky pro roztroušenou sklerózu byli zhodnoceni před a po kraniosakrální terapii. Hodnocení zahrnovalo neurologické vyšetření, určení stavu postižení, ultrasonografický odhad objemu rezidua po močení a dotazníky ohledně symptomů dolních močových cest a kvality života. Dvacet osm pacientů dosáhlo kritérií kvalifikace a byli vybráni pro tuto studii. Srovnání objemu rezidua po močení, symptomů dolních močových cest a kvality života před a po kraniosakrální terapii odhalilo významné zlepšení (0.001>p>0.0001). Ukázalo se, že CST je účinná forma léčby symptomů dolních močových cest a zlepšení kvality života u pacientů s RS.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19341983
Mann JD, Faurot KR, Wilkinson L, Curtis P, Coeytaux RR, Suchindran C, Gaylord SA.
Department of Neurology, School of Medicine, University of North Carolina at Chapel Hill, Chapel Hill, NC, USA. mannj@neurology.unc.edu
Úvod: Migréna postihuje zhruba 20% populace. Běžná péče migrény je suboptimální; nadužívání léků na episodické migrény je rizikový faktor pro vznik chronických denních bolestí hlavy. Studie nefarmaceutických přístupů pro prevenci migrénových bolestí hlavy je tedy na místě. Kraniosakrální terapie (CST) je oblíbeným nefarmaceutickým přístupem k léčbě nebo prevenci migrénových bolestí hlavy, u něhož je omezená prokázanost bezpečnosti a účinnosti. V tomto článku popíšeme probíhající studii proveditelnosti k posouzení bezpečnosti a účinnosti CST při léčbě migrény, pomocí přísné a inovativní randomizované kontrolované studie za použití slabých statických magnetů (LSSM) jako intervence pro kontrolu pozornosti.
Metody: Cílem studie je otestovat hypotézu, že oproti pacientům užívajícím běžnou péči spolu s léčbou slabými statickými magnety (doplňková léčba pro kontrolu pozornosti), budou pacienti užívající obvyklou lékařskou péči a CST vykazovat výrazné zlepšení v: kvalitě života měřené testem vlivu bolesti hlavy – Headache Impact Test (HIT-6); snížení četnosti migrény; a vnímání klinického prospěchu. Kritéria pro zahrnutí byla buď pohlaví, věk > 11, anglicky nebo španělsky mluvící, splňující kritéria Mezinárodní klasifikace pro poruchy bolestí hlavy (ICHD) pro migrénu s nebo bez aury, bolest hlavy v četnosti 5 až 15 krát do měsíce po dobu nejméně dvou let. Po úvodní osmitýdenní fázi byli vhodné subjekty náhodně rozděleny buď do CST nebo do intervence pro kontrolu pozornosti pomocí slabých statických magnetů (LSSM). K posouzení možné zaujatosti terapeuta byly zanalyzovány videonahrávky sezení k zhodnocení jakýchkoli systematických rozdílů u skupin v interakci terapeuta se subjekty. Výsledky: 169 jednotlivců bylo prozkoumáno z hlediska způsobilosti, z nichž 109 bylo vhodných pro studii. Pět z nich se nekvalifikovalo během původní fáze z důvodu nedostatečné četnosti bolestí hlavy. Devatenáct jich odstoupilo od studie po podepsání souhlasu.
Závěr: Tato zpráva potvrzuje proveditelnost podstoupení přísné randomizované klinické studie CST pro migrény pomocí standardizovaného CST protokolu a inovativního kontrolního protokolu vyvinutého pro tuto studii. Subjekty jsou schopny a ochotny vyplnit detailní deník o bolestech hlavy během osmitýdenního základního období, s nemnohými výpadky v průběhu studie, naznačujícím přijatelnost obou intervencí.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18541041
GerdLA, Hart LK, Zimmerman MB.
Center for Education in Family and Community Medicine, Department of Medicine, Stanford University, Palo Alto, California, USA. lgerdner@gmail.comner
K prozkoumání vlivu kraniosakrální techniky klidového bodu (CSPT) u devíti starších lidí s demencí byla využita smíšená metodologie. Účastníci byli monitorováni na počátku (3 týdny), během intervence (6 týdnů), a po intervenci (3 týdny) pomocí upraveného Cohen-Mansfieldova inventáře rozrušení Cohen-Mansfield Agitation Inventory (M-CMAI). CSPT byla prováděna denně po dobu šesti týdnů certifikovaným kraniosakrálním terapeutem. Zjištění ukázala statisticky významné snížení u souhrnu M-CMAI a u podskóre během intervenčního období. Toto snížení pokračovalo v postintervenčním období u podskóre fyzické neútočnosti a slovní agitace. Domácí a pracovní rozhovory poskytli konvergentní validitu u kvantitativních zjištění. Účastníci byly také ochotnější spolupracovat při pečujících aktivitách a projevovali smysluplné interakce.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18350746
Mehl-Madrona L, Kligler B, Silverman S, Lynton H, Merrell W. Z
Department of Family Medicine, University of Saskatchewan College of Medicine, Saskatoon, SK, Canada. lewis.mehl-madrona@usask.ca
Cíle: Byla prokázána synergie mezi modalitami pracujícími na různých úrovních činnosti. Akupunktura a kraniosakrální terapie jsou dvě velice rozdílné modality, pro které byla navržena synergie. Cílem této studie bylo ověřit tuto synergii a určit, zda by doplňkové terapie vylepšili výkon plic a kvalitu života lidem s astmatem, omezili úzkost, deprese a užívání léků.
Design: Subjekty byly náhodně přiděleni do pěti skupin: akupunktura, kraniosakrální terapie, akupunktura a kraniosakrální terapie, kontrola pozornosti a kontrolní čekací listina.
Metody: Subjekty podstoupily 12 sezení o stejné délce s hodnocením výkonu plic, astmatu, kvality života, deprese a úzkosti před léčbou a po léčbě. Zhodnoceno bylo i užívání léků.
Výsledky: Synergie nebyla prokázána. Když byla léčba srovnána s kontrolní skupinou, statisticky byla významně lepší než kontrolní skupina v zlepšení kvality života astmatu, zatímco snížení užívání léků s výsledky vyšetření funkce plic zůstaly stejné. Nicméně kombinace akupunktury a kraniosakrálního ošetření nebyla účinnější než každá terapie zvlášť. Ve skutečnosti, ačkoli všichni aktivní pacienti podstoupili 12 sezení, u těch, jež ošetřoval pouze jeden terapeut, se statisticky významně snížila úzkost ve srovnání s těmi, kteří podstoupili stejný počet sezení u více odborníků. Žádný vliv na deprese nebyl nalezen.
Závěry: Akupunktura a/nebo kraniosakrální terapie jsou potenciálně užitečnými doplňky tradiční péče o dospělé s astmatem, ale kombinace těchto dvou neposkytuje žádné další výhody ve srovnání s každou terapií zvlášť.
Tuto studii v anglickém jazyce najdete na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17234566