8. kraniosakrální konference

Sebe-poznání v terapeutickém procesu

Srdečně vás zveme na již osmý ročník tradičního setkání organizovaného ČKA, které je prostorem podpory, inspirace, sdílení a rozvoje nejen pro kraniosakrální terapeuty, ale i zástupce dalších spřízněných profesí a zvídavou veřejnost.

Kdo jsem? Kam kráčím? Co přispívá k mému zdraví a spokojenosti? Co mě trápí? Čeho se obávám? Co potřebuji, abych byl/a celistvější? Kladete si tyto a podobné otázky? A jak tyto otázky souvisí s procesem terapie? Terapeutický proces či terapeutický prostor je unikátním místem, kde si dovolujeme tyto otázky s podporou druhého člověka položit. Kde se vydáváme do krajiny sebe sama se záměrem se zahojit, zacelit hledat odpovědi a řešení. Ideálně je to místo bezpečí, místo zdrojů, místo podpůrného kontaktu a místo změny. Jak tedy sebe-poznání souvisí s terapií?

Sebe-poznání v terapeutickém procesu je jistě rozsáhlé téma a my věříme, že pro všechny, kdo se zabývají podporou druhých na cestě k větší celistvosti, zdraví a spokojenosti, je jedním z ústředních. Na letošní kraniosakrální konferenci se podíváme na několik plošek tohoto „diamantu terapie“. Věříme, že vybrané expertní pohledy, které toto téma nastíní z různých stran, budou inspirativní samy o sobě a zároveň nám pomohou zahlédnout širší souvislosti, díky kterým budeme schopní obohatit a zpřesnit svoji práci, a nejen ji.

Po pauze se konference vrací do překrásných prostor opatství Emauzy. Věříme, že toto unikátní místo s úžasným geniem loci nám opět umožní zažít inspirativní setkání s druhými, se sebou, zajímavými hosty i tématem. Na konferenci se můžete těšit kromě bohatého programu na dlouhé coffe-breaky, které vám umožní potkat se s kolegy a podobně naladěnými lidmi, a nebude chybět již tradiční stánek s prodejem knih.

Lektory 8. kraniosakrální konference jsou:

MVDr. Hana Chocholatá BCST, PhDr. Jan Benda, Ph.D., Roger Gilchrist,  MA, RPE, RCST a doc. Mgr. Ivana Vostárková

Budeme prozkoumávat zejména tyto otázky:

• Jakou roli hraje terapeutova sebe-péče a sebe-poznání v procesu terapie?
• Jak může terapeutova všímavost k vlastnímu prožívání podpořit terapeutický proces u klienta?
• Jakou roli hraje v procesu sebe-poznávání soucit a laskavost k sobě? Kde soucit a laskavost k sobě vzít? 
• Jak soucit a laskavost k sobě souvisí s našimi rannými vztahy a jakou roli má vyjadřování vlastních pocitů?
• Jak v terapeutickém procesu využít kvalitu sebevyjádření člověka?
• Jak můžeme prostřednictvím hlasu přivádět člověka k jeho celistvosti a moci být?

Součástí konference jsou dva jednodenní praktické workshopy:

Hlas jako projev sebepojetí  s Ivanou Vostárkovou – 8.3.2024 – více informací a možnost registrace

Tělo jako kniha poznání aneb poznej sám sebe a vše ostatní bude jasné s Hanou Chocholatou – 10.3.2024- více informací a možnost registrace 

Program konference 2024

9:00 – 9:50     Registrační snídaně
9:50 – 10:00   Zahájení
10:00 – 11:00  MVDr. Hana Chocholatá – Tělo jako rezonanční deska
11:00 – 11:30   Přestávka
11:30 – 12:30   PhDr. Jan Benda, Ph.D. – Všímavost a soucit k sobě při práci s tělesnými pocity

12:30-14:30     Přestávka na oběd

14:30 – 15:10   Roger Gilchrist MA, RPE, RCST (online)
15:10 – 15:30   Přestávka
15:30 – 16:30   Ivana Vostárková – Hlas jako terapeutický nástroj
16:30 – 17:00   Přestávka
17:00 – 18:00   Panelová diskuze
18.00 – 18.20   Čas na dozvuky a rozloučení

Příspěvky: 

Tělo jako rezonanční deska

Proces kraniosakrální terapie přináší zlepšení zdraví, snížení bolestí a napětí, a celkové uvolnění na úrovni těla i mysli. Podstatnou součástí terapie je klientovo vnímání a pochopení svých pocitů a reakcí při terapii. Jeho vlastní AHA zážitek. Jak můžeme jako terapeuti podpořit klientovo sebe – uvědomění?

Jedním z fascinujících nástrojů pro sebepoznání a sebe-uvědomování, které otevírají dveře ke změně a vedou ke zdraví, je tělo samotné. Tělo nabízí množství rozličných informací a signálů, které jsou skvělými terapeutickými nástroji, pokud si jich všimneme a dokážeme je vidět v souvislostech. Namátkou jmenujme tělesný pocit a pociťovaný vjem, řeč těla ve formě gest a pohybů, tělo projevující různými způsoby vzpomínky na osobní historii včetně těch traumatických, projevy aktivace nervového systému.

Terapeut, který umí tělu klienta naslouchat, může svá pozorování velmi dobře využít, ať už v umění navázat a udržet bezpečný terapeutický vztah, zapojením zrcadlových neuronů do komunikace s klientem, technikami zklidňování nervového systému a respektujícím nasloucháním příběhu klienta. Jak k těmto terapeutickým dovednostem přispívá schopnost všímavosti, reflexe a sebereflexe terapeuta? Jak moc je pro schopnost rezonance těla v terapeutickém poli významná terapeutova sebepéče o psychickou pohodu a sebeuvědomování si při terapii?

Podaří-li se nám využít informace, které nám tělo v každém momentu vysílá, dokážeme cíleně a velmi přesně oslovit individuální potřeby klienta a efekt kraniosakrálního ošetření je díky tomu mnohem větší.

MVDr. Hana Chocholatá

Všímavost a soucit k sobě při práci s tělesnými pocity

Když přestaneme přemýšlet a začneme si všímat, co se v nás odehrává v přítomném okamžiku, můžeme začít objevovat moudrost našich tělesných pocitů. Dříve či později se však pravděpodobně setkáme také s našimi dávnými zraněními, tedy s tzv. traumatickou niternou emoční bolestí. A v takové chvíli budeme potřebovat zaujmout k sobě samým chápající, laskavý a soucitný postoj. Kde jej však máme vzít? Jak se ho máme naučit?

Pokud jsme v našem dětství nezažívali dostatek vřelosti a bezpodmínečného přijetí ve vztahu s našimi pečovateli (rodiči), může pro nás být rozvinutí soucitného, akceptujícího postoje k našim traumatickým pocitům opravdu náročnou výzvou. Než se naučíme soucítit sami se sebou, obvykle totiž potřebujeme zažít jaké to je, když s námi soucítí někdo druhý. Přednáška proto kromě uvědomování si pocitů zdůrazní význam vyjadřování a sdílení našich pocitů v blízkých vztazích. Řekneme si, jak lze prostřednictvím korektivní vztahové zkušenosti ošetřovat ty nejbolavější niterné pocity – existenciální strach, stud a osamělost. A seznámíme se také s tím, jak podle neurovědců funguje proces tzv. rekonsolidace paměti. Pochopíme, že naše vzájemná propojenost a „konstruktivní závislost“ může být lékem. A že odvaha k sebeodhalování může být klíčem k sebepřesažení.

PhDr. Jan Benda, Ph.D. 

je psycholog a psychoterapeut s dvacetiletou zkušeností s využíváním všímavosti (angl. mindfulness) v psychoterapii. Prošel výcvikem satiterapie, Pesso Boyden psychomotorické terapie, terapie zaměřené na emoce a výcvikem pro práci se změněnými stavy vědomí. Opakovaně pobýval v meditačních centrech na Srí Lance. Ve své práci čerpá z moderních i tradičních psychoterapeutických přístupů, integruje poznatky neurověd, psychedelického výzkumu i prastaré buddhistické psychologie. Zabývá se mimo jiné prolínáním osobního a transpersonálního vývoje člověka, problematikou psychospirituální krize a spirituálního bypassu. Napsal knihy Všímavost a soucit se sebou (Portál, 2019) a Všímavost a Já (Portál, 2024).

Popis příspěvku Rogera Gilchrista bude doplněn

Roger Gilchrist,  MA, RPE, RCST

Kraniosakrální biodynamiku studoval u jejího zakladetele, Franklyna Sillse a asistoval Sillsovi u dalších tréninků. Spousta Rogerových studentů ho považuje za skvělého pedagoga. Je autorem knihy Cranioscral Therapy and the Energetic Body (byla přeložena i do českého jazyka ) a publikoval množství článků na téma energetického léčení a často přednáší na sympoziích po celém světě. Roger Gilchrist je proslulý tím, že integruje holistickéch přístupy do běžného mainstreamového zdravotnictví. Učí energetické léčení po celém světě a specializuje se na Polaritní Terapii a Kraniosakrální biodynamiky a jeho praxe a zkušenosti přesahují do více terapeutických disciplín.

Hlas jako terapeutický nástroj

Hlas člověka  lze pojímat jako vrozený prostředek sebevyjádření. Hlas sám je sdělením.

Práce s hlasem, vychází ze skutečnosti, že vědomí je koncepční a určuje CO vyjadřujeme, tedy obsah sdělení, nevědomí je spontánní a vytváří JAK bude vypadat forma sdělení, souvisí se vztahem k sobě. Větší část našeho já není koncepční, ale prožitková. Souhra vědomých a nevědomých projevů vede k harmonizaci osobnosti, k sebedůvěře, má terapeutický účin.

V dnešní době se výrazně proměnil způsob komunikování, převažuje digitální, zprostředkovaná, neosobní forma, která klade důraz na informační obsahy, nás vzdaluje od potřebného a plného i fyzického kontaktu se sebou. 

Komplexně pojímaná práce s hlasem působí na psychiku, mentalitu, na vědomí i sebevědomí, na mohoucnost člověka. Uvolňuje, soustřeďuje i aktivuje bytí, lidskou tvořivost, sdělnost a tím i komunikativnost. Učí nás respektu sama k sobě.

doc. Mgr. Ivana Vostárková

Věnuje se práci s hlasem jak v oblasti umělecké, tak i terapeutické. Tento přístup jí umožňuje nalézat širší souvislosti mezi rozmanitými oblastmi našeho bytí. Procesem odnaučování se neuvědomovaných omezování vlastních možností se můžeme vrátit k přirozenosti  a tím ke svému jedinečnému tvůrčímu potenciálu. Absolventka DAMU (herečka, loutkoherečka, pedagožka). Společně s divadelní praxí se zaměřuje na výzkum různých hlasových přístupů i technik, souvisejících nejen s uměleckou činností. Od r.1995 působí jako pedagožka na DAMU, externě na FAMU. Jako lektorka vede semináře zaměřené na práci s hlasem v rozličných profesních oblastech (pedagogika, právo, management,psychologie, muzikoterapie….). Věnuje se také individuálnímu vedení umělců.

Konferenční vstupné

Snížená cena platná do 5/2 2024:

člen asociace 1 200 Kč 

běžné vstupné 2 200 Kč 

cena platná od 6/2 2024:

člen asociace 1 600 Kč 

běžné vstupné 2 600 Kč 

Storno podmínky:

Při zrušení konference ze strany pořadatele z jakéhokoliv důvodu vracíme kurzovné v plné výši.

Do 31/1 2024 vracíme poplatek ponížený administrativní poplatek 10%.

Mezi 1/2 až  1/3 2024 vracíme 50% poplatku

Od 2/3 2024 poplatek nevracíme.

Děkujeme, že naše podmínky respektujete.

Pro europlatbu rolujte dolů.